Gíza se nachází poblíž hlavního města Egypta - Káhira. Je zde soustředěna řada památek na jednu z nejstarších civilizací. Prvním faraónem, který si vybral místo na královském pohřebišti v Gíze ke svému poslednímu odpočinku, byl slavný Cheops, který tím stvořil největší stavbu všech dob - Cheopsovu pyramidu. Na pyramidovém poli v Gíze se nachází tři velké pyramidy, které postavili tři faraóni ze 4. dynastie (v letech 2639-2454 př. n. l.).
Složitý systém místností v podzemní i nadzemní části patří k vrcholným dílům staroegyptského umění. Králova komora, v níž byl faraón pohřben, byla celá postavena z červené žuly. Díky důmyslné konstrukci přečkala více než čtyři a půl tisíciletí bez vážnějších poškození.
Cheopsova pyramida je vysoká 138 metrů (původně dle výpočtů sahala až do výše 146,6 metrů). Byla jedním z divů světa a překonává lidské chápání. Egypťané v té době totiž neznali ani koně, ani kolo. Cheopsova pyramida vážící přes 6 miliónů tun tedy mohla být vybudována jen s pomocí ramp, pák a saní tažených voly. Celá byla původně obložena bílým leštěným vápencem.
Rachefova pyramida je vzdálena 160 metrů od pyramidy Cheopsovy. Má výšku 136,6 metrů a na špičce je ještě vidět zbytek původního povrchu. Její původní název zněl "Velký je Rachef". Po Rachefových ostatcích či zbytcích pohřební výbavy se však nedochovala jediná stopa.
Menkaureova pyramida leží 200 metrů od Chefrénovy pyramidy. Je 62 metrů vysoká a délka její strany činí 108 metrů. Menkaureova pyramida svými rozměry a částečnou nedokonalostí jako by předznamenávala blížící se konec 4. dynastie. Vzhledem k panovníkově předčasné smrti zůstala nedokončena.
Sfinga představuje sochu ležícího lva s hlavou muže. Nalézá se hned vedle Cheopsovy pyramidy a pozorně střeží město mrtvých. Sfinga, kterou nechal postavit faraón Chefrén, měří na výšku 21 metrů a na délku 74 metrů. Tělo bylo pomalováno načervenalou barvou. Nos Sfingy se postupem času částečně odlomil. Většinu času byla ve starověku zasypána pískem.